Lesopark v okolí Vranova nad Dyjí aneb odkud se vzal?
Lidská paměť je velmi krátká a bohužel ještě kratší v případě, že dojde k určitým dějinným událostem, které zpřetrhají nitky kontinuity mezi přítomností a minulostí. V současnosti takřka zapomenutý lesoparkový areál v okolí Vranova nad Dyjí je toho jedinečným důkazem. Mnohým uším to bude znít až pohádkově, ale tento komplex představuje vzácnou ukázku komponování krajiny na našem území od období baroka do konce 19. století. Tehdy byl Vranov, označovaný jako „Perla Podyjí“, jedním z pozoruhodných center kulturního života jihozápadní Moravy. Bohužel vlivem poválečné výměny obyvatelstva, kdy se městečko navíc ještě ocitlo ve stínu železné opony, se genius loci tohoto místa víceméně vytratil a napříště si jej lidé spojovali už jen s blízkou přehradní nádrží, anebo nanejvýš se zdejším státním zámkem. Všechny ostatní pozoruhodnosti, pro něž byl Vranov dříve vyhledáván dokonce i obyvateli rakouské Vídně, byly jednou pro vždy odsouzeny k zapomnění. Jednou z těchto zapomenutých krás je i výše zmíněný lesopark a jeho příslušenství, nacházející se dnes vlivem nezájmu uplynulých padesáti let v dosti zanedbaném, místy až havarijním, stavu volajícím po urychleném zásahu.
S myšlenkou uskutečnit tuto záchranu dříve, nežli bude pozdě, vznikl na sklonku roku 2002 spolek mladých lidí, kteří po několika prázdninách strávených na vranovském zámku jako sezónní brigádníci a průvodci zcela podlehli kouzlu Vranova a jeho přírodní scenérie nezřídka zdůrazněné některou z dominant bývalého lesoparku. Jelikož si tito lidé nechtějí pouze odnášet své zážitky a dojmy z těchto míst, ale chtějí také přispět v rámci svých možností k tomu, aby dochované dědictví bylo udrženo a dále rozvíjeno pro budoucí generace, rozhodli se, že zaměří své síly ve prospěch záchrany zdejšího lesoparku.
Své hlavní argumenty pro obnovu spatřují nejen v tom, že lesopark odráží stylový vývoj několika staletí, ale narozdíl od jiných obdobných lesoparků na našem území je ojedinělý už svým převažně značně členitým charakterem. Stimulujícím je i fakt, že se lesopark nachází na území Národního parku Podyjí zajišťujícího vysoký standard ochrany přírody. Naproti tomu odlehlost v bývalém hraničním pásmu sice způsobila postupné zpustnutí areálu, zároveň však neumožnila masivní rozvoj hospodářských aktivit v regionu. Nedošlo tak k žádnému fatálnímu zásahu do přírodně-kulturního fondu a památkám tak byla z valné většiny ponechána možnost obnovy v jejich původním rozsahu. Zpřístupnění lesoparku by konečně mohlo být významným přínosem pro rozvoj turismu v regionu i mimo období hlavní sezóny.
V několika následujících oddílech se pokusíme vylíčit stručnou historii lesoparkových úprav a zároveň blíže specifikovat naše záměry a cíle. Ze všeho nejdříve však zodpovíme snad nejčastěji kladenou otázku, s níž se náš spolek setkává:
Proč právě název: „Clary“?
Odpověď je snadná a ještě snadnější připadne těm, co Vranov dobře znají. Název našeho spolku je odvozen od pojmenování jedné z nejvýraznějších dominant Vranova nad Dyjí – litinového 4 m vysokého Claryho kříže, jenž se vypíná jako maják na skalním útesu asi 100 m nad hladinou řeky Dyje poblíž hráze vranovské přehrady. Toto místo, z něhož jsou snad za každého počasí úchvatné výhledy jak na Vranov, tak na přehradní jezero a okolní krajinu, se stalo s trochou nadsázky jakýmsi kultovním místem našeho spolku.
Kříž byl vztyčen na paměť spisovatele, malíře a romantika Karla knížete Claryho, jenž rád zajížděl do Vranova v první třetině 19. století za svým přítelem a tehdejším majitelem vranovského panství Stanislavem hrabětem Mniszskem. Při jedné ze svých četných návštěv se však nakazil cholerou a v důsledku toho zakrátko zemřel. To bylo v roce 1831. Následné vztyčení Claryho kříže na pamět smutné události jakoby předznamenalo mohutný rozmach pozdější výstavby drobných vyhlídek a krajinných dominant realizovaných v okolí Vranova v pozdějších letech a přispělo tak významně k rozvoji kulturního dědictví tohoto kraje, dnes již bohužel zpola zapomenutému.
Ačkoliv se samozřejmě nemůžeme identifikovat s tragickým skonem Karla Claryho, jeho vztah k Vranovu nám v mnohém připomíná vztah náš. Stejně jako on jsme i my povětšinou mimovranovští, stejně jako on máme přes své provázení hodně společného s životem na vranovském zámku a konečně: stejně jako on, i my se do Vranova vždy znovu rádi vracíme.
Rádi bychom naší činností vzdali hold Claryho osobnosti a zároveň všem dalším, kteří zanechali spolu s ním odkaz dávného romantického prototurismu prodchnutého upřímnou úctou k přírodě a kulturní krajině na hony vzdálenou dnešnímu masovému komerčnímu pojetí.
Náš cíl
Zajištění postupné obnovy lesoparku v okolí zámku a obce Vranov nad Dyjí, jak po stránce finanční tak organizační, za účelem zachování a zviditelnění přírodních krás a pamětihodností Vranovska, které byly vinou nezájmu minulé éry odsouzeny takřka k úplnému a nezaslouženému zániku. Umožnit veřejnosti, aby se bezprostředně seznámila s tímto jedinečným dokladem pozdně barokních a klasicistních představ o kulturní krajině a zároveň získala ponaučení o dosud nezpřístupněných přírodních krásách Vranovska. Zároveň se pokusit vytvořit podmínky pro to, aby návštěva těchto míst probíhala pokud možno organizovaně (tj. po značených a upravených cestách) tak, aby nehrozila další devastace zejména přírodního fondu přiléhajícího národního parku v důsledku náhodného a neodborného kontaktu s člověkem.
Předmět činnosti
– obnova a opravy drobných stavebních památek (křížů, obelisků, vyhlídek, apod.), které bývaly součástí lesoparku
– obnova historických stezek a jejich opatřování značením a popisem s cílem jejich zanesení do turistických map
– organizování brigád, případně letních táborů zaměřených na obnovu a údržbu stezek a staveb
– pořádání přednášek, výstav, výletů a jiných kulturně-společenských akcí pro přiblížení činnosti spolku veřejnosti a pro propagaci lesoparku.
– publikace textů a jiných materiálů (brožurek apod.) pro širší prezentaci lesoparku
Financování
– dobrovolné příspěvky členů
– veřejné sbírky
– sponzorské dary a příspěvky institucí